Vysvětlení pojmů

Dopad výdajů na zvýšení produkce

Ukazatele produkce představují zvýšení celkové produkce zboží a služeb, přičemž produkce je chápána u tržních subjektů jako souhrn tržeb a u netržních subjektů jako souhrn nákladů. To znamená, že vždy zahrnuje také hodnotu vstupů (mezispotřebu), mezd a dalších nákladů, u tržních subjektů i marži.

Přímý dopad na zvýšení produkce je zpravidla roven celkové výši prvotních výdajů návštěvníků očištěných o daně. Jedná se o prvotní zvýšení výdajů plynoucích do ekonomiky, jinými slovy přímý nákup zboží a služeb návštěvníky.

Nepřímý dopad na zvýšení produkce představuje produkci všech vstupních produktů potřebných pro výrobu finálních produktů poptávaných návštěvníky a organizací. Započítává tedy všechna návazná kola výrobního řetězce, bez produkce finálních produktů samotných.

Celkový dopad na zvýšení produkce = celkové zvýšení produkce v celé ekonomice. Zahrnuje jak přímé zvýšení produkce (tzn. produkce finálních produktů pro návštěvníky), tak i nepřímé zvýšení produkce, které zahrnuje produkci mezispotřeby, tzn. všech vstupních produktů potřebných pro výrobu finálních produktů i všech dalších návazných kol produkce subdodavatelů vstupních produktů.
Tento ukazatel je velmi oblíbený pro své velkolepé hodnoty, avšak je třeba pamatovat, že započítává opakovaně (vícekrát) celou produkci v každém kole výrobního řetězce. Celkový dopad na produkci tedy zachycuje pouze kolikrát se 1 koruna v dodavatelském řetězci v rámci české ekonomiky obrátí.

Obr.: Znázornění přímého dopadu (1. kolo řetězce) a nepřímých dopadů (všechna návazná kola dodavatelského řetězce)

1Za netržní subjekty jsou považovány takové subjekty, jejichž tržní příjmy z vlastní činnosti tvoří méně než 50 % celkových příjmů.

Dopad výdajů na zvýšení hrubé přidané hodnoty

Jak bylo již zmíněno dříve, hrubá přidaná hodnota úzce souvisí s hrubým domácím produktem (HDP), který se liší od HPH pouze o čisté daně na produkty. Při zjednodušené interpretaci tedy můžeme předpokládat, že zvýšení HPH přibližně odpovídá zvýšení HDP v ekonomice. Dopad na zvýšení HPH ekonomiky zahrnuje jen přidanou hodnotu poptávaných produktů, tzn. nezahrnuje hodnotu vstupů produktů (mezispotřebu). Hrubá přidaná hodnota je počítána důchodovou metodou, tvoří ji složky náhrad zaměstnancům, čistých daní na výrobu, čistého provozního přebytku, smíšeného důchodu a spotřeby fixního kapitálu.

Obr.: Vysvětlení rozdílu mezi dopadem na produkci a na hrubou přidanou hodnotu: přidanou hodnotu tvoří vyšrafované obdélníky, produkce započítává vyšrafované i bílé obdélníky.

Přímý dopad na zvýšení hrubé přidané hodnoty
Tento ukazatel vypovídá o tom, jak se zvýšila hrubá přidaná hodnota díky prvotnímu zvýšení produkce zboží a služeb poptávaných návštěvníky a organizací. Od přímého zvýšení produkce (předchozí ukazatel) se liší tím, že nezapočítává mezispotřebu, tedy hodnotu vstupů potřebných k výrobě finálních produktů.

Nepřímý dopad na zvýšení hrubé přidané hodnoty = rozdíl mezi celkovým a přímým dopadem na zvýšení HPH, zahrnuje zvýšení hrubé přidané hodnoty vlivem multiplikačních efektů plynoucích ze zpětných vazeb dodavatelů finálních produktů. Nezahrnuje přidanou hodnotu finálních produktů, nýbrž všech jejich vstupních produktů v dalších kolech výrobního řetězce.

Celkový dopad na zvýšení hrubé přidané hodnoty
Jedná se o dopad na celkové zvýšení hrubé přidané hodnoty (resp. HDP) v celé ekonomice v důsledku zvýšení produkce finálních i vstupních produktů ve všech kolech výrobního řetězce. Na rozdíl od celkového dopadu na zvýšení produkce nezahrnuje opakovaně mezispotřebu všech vstupních produktů, nýbrž jen přidanou hodnotu jednotlivých subjektů řetězce. Jinými slovy hodnota vstupních produktů může být započítána, pokud je zároveň přidanou hodnotou předchozího článku, ale vždy může být započítána jen jednou.

Dopad výdajů na zvýšení zisku podnikatelů

Čistý provozní přebytek (zisky firem) je jednou ze složek hrubé přidané hodnoty. Tento ukazatel zahrnuje kromě čistých zisků právnických osob i příjem drobných podnikatelů, který je souhrnem důchodu z podnikání (zisku) a důchodu z jejich pracovní činnosti (mzdy) pro vlastní „podnik“, neboť tyto důchody nelze statisticky odlišit.

Přímý dopad na zvýšení zisků podnikatelů a firem
Přímé zvýšení provozních přebytků (zisků) představuje, kolik peněz plynulo na čisté zisky firem z celkové sumy vydané návštěvníky a organizací na finální produkty (zboží a služby). Jinými slovy tento ukazatel vyjadřuje, kolik peněz zbylo dodavatelům finálních produktů po odečtení všech nákladů včetně daní.

Nepřímý dopad na zvýšení zisků podnikatelů a firem
Nepřímý dopad na zvýšení čistých provozních přebytků (zisků) zahrnuje zisky subdodavatelů dodávajících vstupní produkty ve všech návazných kolech produkce, tzn. bez produkce finálních produktů.

Celkový dopad na zvýšení zisků podnikatelů a firem
Celkový dopad na zvýšení čistých provozních přebytků (zisků) zahrnuje kromě přímého dopadu také zisky všech návazných subdodavatelů vstupních produktů v rámci dalších kol výrobního řetězce (nepřímý dopad).

Dopad výdajů na zvýšení náhrad zaměstnancům (superhrubé mzdy)

Náhrady zaměstnancům jsou jednou ze složek hrubé přidané hodnoty. Zahrnují mzdy, platy a sociální příspěvky zaměstnancům, uvádějí se před odpočtem daně z příjmu, zákonných (povinných) příspěvků na sociální a zdravotní pojištění, případně jiných srážek. Není zde zahrnut příjem drobných podnikatelů, který je souhrnem důchodu z podnikání (zisku) a důchodu z jejich pracovní činnosti (mzdy) pro vlastní „podnik“, neboť tyto příjmy nelze statisticky odlišit.

Přímý dopad na zvýšení náhrad zaměstnancům
Přímé zvýšení náhrad zaměstnancům představuje, kolik peněz plynulo na mzdové prostředky z celkové sumy vydané návštěvníky za zboží a služby. Jinými slovy tento ukazatel vyjadřuje, kolik peněz vydali dodavatelé finálních produktů na mzdy z utržené částky.

Nepřímý dopad na zvýšení náhrad zaměstnancům
Nepřímý dopad na zvýšení náhrad zaměstnancům zahrnuje mzdové výdaje, resp. příjmy pracovníků pracujících na produkci vstupních produktů ve všech návazných kolech produkce, tzn. u subdodavatelů.

Celkový dopad na zvýšení náhrad zaměstnancům
Celkový dopad na zvýšení náhrad zaměstnanců zahrnuje kromě přímého dopadu také mzdové výdaje všech návazných subdodavatelů vstupních produktů v rámci dalších kol výrobního řetězce. Je součtem přímého a nepřímého dopadu.

Dopad výdajů na zvýšení zaměstnanosti

Zvýšení zaměstnanosti představuje zvýšení počtu pracovních míst v ekonomice. Zvýšení poptávky po určitých produktech vyvolá navýšení produkce, k čemuž je zapotřebí zaměstnat další pracovníky. Počet nově vytvořených pracovních míst je vždy uváděn v přepočtu na celoroční plné úvazky. Proto nemusí vždy odpovídat zvýšení počtu fyzických pracovníků (např. mohou být využiti stávající zaměstnanci na přesčasy nebo naopak zaměstnáno více brigádníků na dočasnou práci či zkrácený úvazek).

Přímý dopad na zvýšení zaměstnanosti
Tento ukazatel udává, kolik nových pracovníků (přepočteno na celoroční plné úvazky) je potřeba zaměstnat při výrobě finálních produktů, které poptávají návštěvníci.

Nepřímý dopad na zvýšení zaměstnanosti
Nepřímý dopad na zvýšení zaměstnanosti zohledňuje pouze návazná kola produkce, tzn. zvýšení počtu pracovních míst při produkci vstupních produktů.

Celkový dopad na zvýšení zaměstnanosti
Celkové zvýšení zaměstnanosti zohledňuje nejen první kolo výrobního řetězce (přímý dopad), ale i všechna návazná kola, při kterých je potřeba vyrobit vstupní produkty (nepřímý dopad). Zvýšená poptávka po těchto meziproduktech opět vyvolává potřebu zaměstnat další pracovníky, čímž vzniknou v ekonomice další pracovní místa.